Práškové barvy

Práškové barvy jsou moderním a ekologickým řešením povrchové úpravy řady výrobků.

Základní charakteristika práškových barev

Práškové barvy se řadí do skupiny tzv. průmyslových nátěrových hmot. Skládají se ze směsi pryskyřic, pigmentů, případně dalších surovin, které například dodávají práškovým barvám tvrdost, lesk, nebo požadovanou hloubku matu, vytvářejí strukturní povrch apod. Tato směs má suchou práškovou konzistenci. Prášková barva se pro aplikaci ničím neředí, ani se v žádné tekutině nerozpouští. Nanáší se v práškové podobě pomocí stlačeného vzduchu, který po smísení s práškem vytváří tekutou směs.

Výroba práškových barev

Na rozdíl od tekutých nátěrových hmot, kde při výrobě dochází ke smísení a vzájemné reakci jednotlivých složek v roztoku vody nebo rozpouštědla, jsou jednotlivé složky práškových barev smíchávány v tavenině. Ta je pak vytlačována výrobním zařízením na chladící válce a po zchladnutí mleta ve speciálních mlýnech na požadovanou hrubost částic práškové hmoty. Tato výsledná hmota je konečným výrobním produktem – práškovou barvou.

Rozsah použití práškových barev

S výrobky opatřenými práškovým povlakem se dnes setkáváme téměř na každém kroku. Práškují se výrobky tzv. bílého programu (pračky, ledničky, sporáky, mikrovlnné trouby), kovový nábytek a bytové doplňky, trezory, zámky, věšáky, kryty spotřební elektroniky a výpočetní techniky, jízdní kola, sportovní nářadí a posilovací stroje, kancelářské a studijní pomůcky, magnetické tabule, drobné předměty, se kterými se běžně setkáváme (lžíce na boty, otvíráky), díly pro automobilový průmysl (brzdové destičky, disky kol, kovové části interiéru, řada komponentů na motocyklech), radiátory, hasící přístroje, dopisní schránky, osvětlovací tělesa a lampy, lahve na parfémy a některé druhy alkoholických nápojů, okrasné květináče, pouzdra na cigarety a tabák, elektrorozvodné skříně, kovové podhledy, armatury a mnoho dalších.

Nanášení práškových barev

Práškové barvy se nanášejí na vhodně předupravený podklad, který je zbavený všech chemických a mechanických nečistot.

V aplikačním zařízení je prášková barva smíšena s tlakovým vzduchem a hnána ze zásobníku hadicí do aplikační pistole a z ní stříkána na výrobek. Aby nanesený prášek na výrobku ulpěl, je mu v aplikačním zařízení dodána elektrostatická energie, která způsobuje přitahování jeho částic ke stříkanému výrobku a následném ulpění na něm. Říká se, že prášek je v aplikačním zařízení „nabíjen“. Toto „nabití“ je zajišťováno dvěma základními způsoby: třením o vnitřní stěny speciální aplikační pistole, které jsou vyrobeny z teflonu (tzv. tribo) nebo získáním náboje pomocí elektrody vysokého napětí, umístěné u ústí aplikační pistole (tzv. korona nebo statika).

Následné vytvrzení ve vytvrzovací peci uzavírá celý proces aplikace. Po vytvrzení je výrobek z pece vyjmut a po zchladnutí je ihned připraven k montáži, kompletaci, případně k zabalení a expedici.

Práškové barvy jsou jednovrstvým nátěrovým systémem, který nevyžaduje použití základních nátěrů a po nanesení nevyžaduje žádné následné schnutí. Tato vlastnost umožňuje dosahovat poměrně vysoké produktivity práce a při optimálním zvládnutí technologie aplikace i ekonomické úspory.

Ekologie a odpady

Jednou z obrovských výhod povrchové úpravy práškovými barvami jsou dobré ekologické podmínky provozu a ekologické parametry vlastností konečného povlaku v porovnání s povrchovou úpravou většiny běžných tekutých nátěrových hmot. Práškové technologie nepoužívají rozpouštědla, hmota je nanášena v práškovém stavu a u technologií s možností recirkulace prášku v aplikačním zařízení je odpad z aplikace minimální. Navíc lze zbylou práškovou barvu (odpad z prostřiku) za určitých podmínek regenerovat a poté opět použít.